Kapr - kde se tu vzal ?
Kapr obecný chová se v mnoha variacícha liniích. V roce 1995 vydaný Atlas kaprů chovanýchv České republice popisuje více než 30 šupinatých a lysých linií,které mělo či dosud má v české a moravské rybnikářství k dispozici.Produkční cyklus u kapra trvá 3 nebo 4 roky.V tříletém cyklu je docilována individuální tržní hmotnost okolo 2 kg,ve čtyřletém pak hmotnost nad 2,5 kg.
A teď kde se u nás vůbec kapr vlastně vzal? Odpověď se hledala celá desetiletí.Vycházelo se přitom z toho,že do střední Evropy připutoval ze starověké Číny.Byla to teorie nabízející zoufale mnoho základních pochybností.Teprve v polovině šedesátých let 20. století vznikla v tehdejším Československu hypotéza jiná, rozhodně realističtější, navíc podložená některými nepřímými důkazy. Vycházela ze skutečnosti, že už ve starém Římě znali a vysoce cenili právě kapra. Ten se tam zřejmě dostal tak, že jeho divokou formu vyskytující se v dunajských vodách odlovovali vojáci římských legií tábořících při svých taženích podél Dunaje a jako vysoce ceněnou pochoutku ji v živém stavu dodávali do tehdy modních tzv. piscin, umělých nádrží římských patricijů, z jejichž rodin se většina velitelů u Dunaje tábořících vojsk rekrutovala. Zda to bylo ještě v průběhu existence nebo až po rozpadu římského impéria, kdy kapr opustil patricijské pisciny a vydal se zpátky do severněji položené střední Evropy, už nikdo nepotvrdí. S nástupem křesťanství se pak kapr stával součástí hospodářských aktivit kolonizačních klášterů. Kapr měl v té souvislosti-ve srovnání s jinými druhy živočichů- určité výsadní postavení. Relativně rychle rostl, byl velice plodný, snášel i tvrdší zimy a co především- jako ryba vyhovoval postním regulím klášterů.
Vezmeme-li do úvahy, že půst od masa teplokrevných zvířat bylrozšířen až na 200 dní v roce, pak ryby zůstaly tím jediným, co bylo masem-nemasem, jež bylo možno konzumovat bez prohřešku proti církevním řádům. Tady je pak nutno hledat počátky skutečného chovu kapra. Nevědomou chovatelskou selekcí začal postupně z divoké formy dunajského kapra vznikat domestikovaný kapr, později pak charakterizovaný vyšší hřbetní partií a zkrácenou délkou těla.
Dnes je kapr nejrozšířenější hospodářskou rybou v celé střední a východní Evropě, má své silné postavení v Asii, vyskytuje
se ve vodách Jižní i Severní Ameriky stejně jako v Austrálii (kde se však neodchovává). V České republice reprezentuje kapr plných 87% veškeré produkce tržnívh ryb.
