Štika obecná

29.12.2008 15:48

 

            

 

 

Štika obecná je  velmi hojně rozšířenná. Štika obecná je dravec, který se vyskytuje od nížinného pásma cejna až na okraj pstruhového pásma. Štika obecná se v menším množství vyskytuje i ve vodách pstruhových, kde je štika obecná intenzívně potlačována. Třebaže štika obecná dává přednost teplejším a rozsáhlejším vodotečím a odstaveným ramenům, najdeme ji v podhorských úzkých potocích a v malých odstavených tůňkách, stejně jako ve velkých údolních nádržích, zejména v prvních letech po jejich napuštění. Štika obecná obývá místa, úseky, kde je dostatek sebemenších úkrytů, s porosty vodních i bahenních rostlin, s podemletými břehy, s kořeny pobřežních porostů, s naplaveními překážkami v řečišti, vývraty a třeba i ponořenými převislými větvemi. Při lovu štiky  nesmíme žádnou, třeba malou překážku, umožňující štice úkrytí, třeba při břehu pod převisy pobřežní buřeně, přehlédnout. Výskyt štiky obecné je podmíněn i přítomností drobných rybek. Štika obecná s oblibou vyhledává úkryt ve stínu. Štika obecná je rybou stanovištní, přesto za určitých podmínek přetahuje na nevelké vzdálenosti. Štiku hledáme v hlubších zátokách s tichou vodou, která souvisí proti proudu s hlubší tažnou vodou při břehu. V létě  je štika obecná lovena  ve vodě méně hluboké i tažné, nikdy při hladině, k  podzimu je štika v obvodu úkrytů ve střední hloubce i u dna, po silnějším ochlazení vody, když se drobné rybky stáhly k zimování do hloubek, je štika obecná v klidných partiích zcela u dna.

Kdy na ně:

Kdy štika obecná bere? Intenzita braní štik  závisí na roční době. Začátkem léta, kdy má štika obecná dostatek potravy, berou jen velmi vlažně. Koncem července a v srpnu je štika obecná o něco aktivnější. Štika obecná se loví více od září. Srpen, září a říjen jsou také nejúspějnějšími měsíci lovu štiky obecné na údolních nádržích. V letních měsících zabere štika obecná nejspíš časně ráno nebo až pozdě k večeru, později po celý den, ke konci štičí sezóny (v listopadu) kolem poledního. Štika bere v létě, když je vyšší stav vody, pochmurné dny s mírným větrem a přeháňkami, které přinášejí ochlazení, na podzim naopak teplejší jasné dny s mlhavými rány a večery. V létě je pro lov štiky nepříznivá čistá, zapadlá voda, stejně jako velká zakalená voda, horko a slunečno, na podzim období před rychlým zhoršením počasí a studené severní nebo východní větry. Svůj půvab má také lov štiky na plavanou, když v prosinci zamrznou jen okraje při březích.

Náčiní:

Vybavení pro lov štiky musí odpovídat lovebnímu způsobu. K vláčení štik vláčecí prut (při zarostlém pobřeží 2,5 m, při volné vodě a při lovu štik z loďky 1,8 m), vlasec o tloušťce 0,24-0,32, karabinky, obratlíky, ocelové lanko, vláčecí víceháčkové rybičkové systémy.K lovu štik na plavanou pak delší a silnější prut (3-4 m), vlasec o tloušťce 0,25-0,30, větší splávek (tzv. káča), splávky doprovodné, háčky Italien 1/0-4/0, trojháčky 3-3/0. Dvojháčky jako nesportovní (při lovu štiky) úmyslně neuvádím. Dále je na štiky potřeba ocelové (nebo jiné) jemné lanko 30-60 cm dlouhé, chomoutky a jiné chňapací systémky na živou rybku.

Jak na ně:

Základní způsoby, jak se dá ulovit štika obecná jsou tři. A to na plavanou se splávkem, na položenou a přívlač. Zejména v prvních dvou způsobech došlo k tolika obměnám, že je ani není možné zevrubně popsat. Běžně prováděná přívlač při lovu štiky obecné  využívá třpytky, mrtvé rybky na různých systémech,woblery, vláčecí soustavy s vrtulkami nebo jícnovými olůvky. Do skupiny přívlače patří i svislé vláčení z hloubky nahoru a svislé trhané vláčení, jako spouštění a zvedání nástrahy. Zásadou u všech lovebních způsobů štik by mělo být, aby nedocházelo ke zbytečnému zraňování podměrečných štik a aby  bylo možné bez poškození štiky vracet zpět do vody, volba velikosti nástrah má být taková, aby si na ně podměrečná štika obecná netroufla.

Nástrahy:

Třebaže lovební způsoby štiky obecné jsou kombinované, nástrahy jsou celkem jednoduché. Při vláčení jsou to třpytky všech známých druhů, kombinovaných barev, velikosti do 5-10 cm, mrtvá rybka čerstvá i konzervovaná do velikkosti 8-12 cm a všechny druhy woblerů a rapal. Při lovu štik na plavanou je to  živá rybka velká 8-15 cm, ale i větší. Jako živé nástražní rybky pro lov štiky obecné používáme především druhy ryb, které v místě lovu žijí a které na nastržené udici nejdéle vydrží nejen živé, ale především čilé.  Ke zvlášť odolným druhům patří karas. Štika obecná, zvlášť větší kusy, se může lovit na mrtvou rybku. Účinnost všech druhů umělých nástrah při lovu štik,  je třeba dlouhodobě pro tu kterou vodu vyzkoušet.

Ostatní:

Štika obecná, třeba někdy slepý dravec, je velmi plachá a opatrná, proto se musíme na břehu před štikou dobře krýt. Při vyplašení sice štika obecná někdy jen popojede a zůstane stát, ale je přitom ve střehu a nezabere. Štika obecná neloví jako ostatní dravci tak, že by kořist vyhledávala v širším okruhu, ale za kořistí buď jen ze svého postavení vyráží, nebo nanejvýš pouze popojíždí po nejbližším okolí. Štika  obecná je typickou příbřežní rybou, kde ji také ponejvíce hledáme. Štika obecná je rybou stanovištní. Štika obecná příjímá potravu poměrně v pravidelnou dobou. Proto úspěch má ten, kdo delší dobu pozoruje vodu a zná stanoviště štiky a čas, kdy štika obecná loví. Při zdolávání štiky obecné  platí dvě zásady, především, aby se štika obecná nedostala do nějaké závady, a pak nedovolit, aby štika obecná vyskočila při napjatém vlasci nad vodu. Při výskoku dovede štika obecná učinit takový švih hlavou, že se háček, ale i několik háčků i s nástrahou z tlamy vytrhne.  Při zdolávání štiky se nesmíme stavět tak, aby nás štika obecná, když ji máme již v dosahu, spatřila, polekala by se a podnikla nový, nečekaný osvobozovací únik. Štika obecná se osvobozuje co nejšetrněji. Preventivní ochranou před poraňováním podměrečných štik by bylo lovit jen na živé rybky nejméně 15 cm dlouhé, na které by neměla zabrat podměrečná štika obecná. V časném podzimu nástrahu na štiku umísťujeme na polovinu až tři čtvrtiny hloubky, později 20-30 cm nade dno. Vláčíme poctivě až ke břehu, protože štika obecná velmi často nástrahu jen sleduje a teprve až těsně u břehu štika zaútočí. Délku odhodu vláčené nástrahy volíme tak, aby byl případný zásek důrazný.