Cejnové pásmo

Řeka, která se mezitím četnými přítoky zvětšila a tvoří již veletok, dosáhla nyní své největší šíře. Vzdálenost mezi břehy může činit až několik set metrů. Je doprovázena několika bočními toky a starými rameny. Pod hlavním proudem je dno písčité, jinak je bahnité a mezi hladinou a hlubokou zonou může být teplota vody rozdílná, u hladiny a na mělčině v létě výrazně přes 20°C. Vlivem bahna, bohatého planktonu a velikého množství zanesených škodlivin je voda kalná a v blízkosti dna neobsahuje příliš mnoho kyslíku, avšak v horních vrstvách podle pohybu hladiny je jeho množství díky vplavovanému kyslíku dostatečné. Je však bohaté na potravu a poskytuje životní prostora potravu velkému množství organismů, rostlin a ryb. Břehy mnoha toků jsou lemovány zpevněnými hrázemi, zasahujícími daleko do vody, v jejichž zákrytu se vytvářejí tišiny. V nich se zachycuje, podobně jako v postranních ramenech, bohatá vegetace z rostlin.

Stará ramena se svou téměř stojatou vodou skýtají podobné podmínky jako jezera v nížinách. Potopené stromy, bujná vegetace ve vodě a na březích se často mění na stále houstnoucí džungli, která poskytuje rybám tohoto pásma dobré životní podmínky. Zejména velcí dravci jako štika a sumec tu nacházejí ideální úkryty, ze kterých vyrážejí, aby si z hejn mladých rybek vybrali svou kořist.

Kromě cejnů ,cejnků a kaprů tu žijí perlíni ostrobřiší, plotice, líni, karasi. Dále ouklej, hrouzek, ježdík, tloušť atd. Z dravých ryb pak štika, sumec, candát, bolen, okoun a úhoři.

Znaky cejnového pásma: 

Voda dosáhla své největší rozlohy. Pomalu tekoucí, teplá a kalná voda, málo průhledná. Dno je v proudu písčité jinak bahnité. V klidových zonách bohatá vegetace a bohatý výskyt živočichů, sloužící za potravu. Zarybnění je velmi bohaté na všechny druhy včetně dravých ryb kromě lososovitých.