Ostroretka stěhovavá

Ostroretka osídluje dolní části pstruhového pásma, pásmo lipana a někde celou horní část parmového pásma, pouze úseky s tvrdým, kamenitým dnem. Nejsilnější kusy ostroretek nalézáme ve vývařištích pod jezy v silných proudech. V zimních měsících hledáme ostroretku v hlubší vodě, v létě vytáhnou ostroretky i na mělčiny, kde spásají řasové nárosty na kamenech.

Kdy na ně:

Tuto rybu lovíme po celý rok, pokud to povětrnostní podmínky dovolí. V teplých měsících vyrazíme na ostroretku zrána a navečer, na podzim a v zimě celý den. Na braní ostroretek má spíše vliv stav vody, ostroretka bere velmi dobře při stoupající zakalené vodě, při letním zapadlém stavu vody a při čisté vodě hůře. Ostroretky berou v určitou denní dobu, která je na každém povodí jiná, ale přitom se pravidelně opakuje. Nejlepším obdobím je říjen, listopad a prosinec, hlavně proto, že maso této ryby je chutnější a tuhší.

Náčiní:

Lehký dlouhý prut, vlasec o tloušťce 0,15-0,25, háčky jemné (krystal), velikosti 7-12, jemně vyvážený splávek, jemná zátěž podle sílu proudu.

Jak na ně:

Ostroretky chytáme na plavanou (při přikalené vodě), hloubka má být seřízena tak, aby se nástraha ploužila po dně. Na plavanou (při čisté nízké vodě), hloubka má být seřízena tak, aby nástraha plavala těsně nade dnem. Na položenou se splávkem a lehounkou zátěží v klidnější vodě, nástrahy jen rostlinného původu, přiměřené pravidelné vnadění. Na položenou bez splávku, prut se drží v ruce, vlasec mezi prsty, zásek následuje podle citu.

Nástrahy:

Při vyšší zakalené vodě na plavanou hnojní žížala, dešťovka nebo její část. Při čisté vodě a lovu na plavanou hnojní žížala, vařené kroupy, nabobtnalá zrna konopí, těstoviny, rýže, bahýnko, chleba, pečivo, larvy vodního hmyzu, doporučuje se i bílek vajíčka uvařeného natvrdo, sýr, brambora, hrách, pšenice a bílí červi. Při lovu ostroretek na položenou se splávkem nástrahy rostlinného původu jako při lovu na plavanou, rostlinné nástrahy použijeme i při lovu na položenou bez splávku. V obou případech se osvědčuje žížala hnojní, musí být však pohyblivá. Nástrahy podobné nástrahám na plotice. Osvědčuje se také těsto z ovesných vloček a ze strouhanky zahuštěné jedlým škrobem. Osobně nejúspěšnější návnada na tu rybu je řasa (bahýnko) ze splavu apd. Jen řasu omotejte okolo háčku. Ostroretky, jako i ostatní ryby milují drobné živočichy, ukrývající se v řasách.

Ostatní:

Ostroretka standartně dorůstá do délky 30-40 cm (ojediněle i přes 60cm) a hmotnosti 1 kg. Podmínkou úspěchu při lovu ostroretek je nejjemnější náčiní a technika záseku. Zasekáváme ihned po záběru a i když máme dojem, že jde o uvíznutí o překážku na dně. Úspěch je podmíněn i přiměřeným vnaděním, ostroretky berou jen na tu nástrahu, kterou právě vnadíme. To znamená vnadit tím, co nastražujeme, nebo nastražovat to, čím vnadíme. Na jaře lovíme ostroretky jen na plavanou a hnojní žížaly, od června do září na plavanou s nástrahou nade dnem a oběma způsoby na položenou a při kalné vodě na plavanou s nástrahou na dně. Od října do zámrzu na položenou se splávkem a jako nástaha slouží čilá hnojní žížala, pokud hned na začátku neuspějeme na jiné nástrahy. Rozpoznávací znak ostroretky je černě asfaltová barva výstelky břišní dutiny.