Sumec velký

Sumec velký obývá rozsáhlejší a teplejší nížinné vody a s nimi související odstavená ramena a tůně. Sumec velký dobře zdomácněl i v mimopstruhových údolních nádržích a ve větších štěrkopískovištích. Za trvalá stanoviště si sumec vybírá tůně a zátoky s členitým, mírně zabahnělým dnem, hlubší výmoly ve dně řečiště, podemleté břehy, soutoky řek a zavalené dno. Na jaře hledáme sumce na těchto trvalých stanovištích, později již sumec přejíždí za potravou. Zastihneme ho u dna hlubších proudů (známe-li, kudy přetahuje), ve výmolech s klidnou vodou kde se proud uklidňuje v tišině, večer i pozdě večer je sumec při hladině, kdy se prozrazuje jemným žblunknutím, tzv. pukáním, které vzniká vsrknutím vody u hladiny. Ve dne sumec zaláhává  za pařezy, velké balvany i za porosty vodních rostlin.

Kdy na ně:

Sumec velký bere od prvního znatelného oteplení vody až do podzimního ochlazení, což bývá při teplotě kolem 10 stupňů. Nejvíce sumců se chytne od skončení doby hájení do konce srpna, pak jsou úlovky spíše náhodné a ojedinělé. Příznivé podmínky, za kterých sumec, bere, a to ještě většinou po celý den, jsou teplé, podmračné a dusné počasí, slabý deštík, bouřkové počasí, na údolních nádržích navíc mírně zvlněná hladiny. Za teplých a jasných slunných dnů hledáme sumce v sevřených proudech nad hlubokými tišinami, kam vyjíždějí za potravou. V době shánění potravy sumec přetahuje a objíždí úseky až několik set metrů dlouhé a pak se k trávení vracejí do svého úkrytu. Také u sumce platí, že nejlepší dobou k jeho lovu jsou časná rána a pozdní večery. Doba braní se vyznačuje určitou pravidelností, která je místně proměnná a závislá především na věku sumců, trvá běhen dne jen krátce.

Náčiní:

Náčiní silné a těžké podle způsobu lovu a velikosti sumce, kterého můžeme očekávat. Pruty na plavanou a pro přívlač mohou být kratší, pro chytání na těžko a na "šibeničku" těžší a delší než 3 m. Vlasec o tloušťce 0,40-0,60, máme-li naviják s velkou cívkou, která pojme 100 m i silnějšího vlasce, pak na položenou použijeme i vlasec silnější. Splávek větší a těžší, v některých případech může byž nahrazen tyčovým splávkem nebo upravenou bójkou podle rybářského řádu. Zátěže středně velké a velké. Háčky velikosti 4/0-10/0. Třpytky 6-10 cm dlouhé plandavky,woblery, vláčecí systémy a nástržní konstrukce, obratlíky, excentrické olůvko. Nejdůležitější je naviják.

Jak na ně:

Sumce je možné lovit všemi lovebními způsoby mimo muškaření. Na plavanou se splávkem ( v proudící i stojaté vodě), na plavanou s tyčovým splávkem (ve stojaté vodě), "na šibeničku", zvedáním a spouštěním. Na položenou se splávkem i beze splávku, i za použití různých typů souudicoví. Vláčení s umělými nástrahami třpytky,woblery a copy nebo s čerstvými i konzervovanými rybičkami na vláčecích systémech. Sem možno počítat i zvedání a spouštění jako druh svislého vláčení.

Nástrahy:

Sumec je nevybíravý. Sumec velký sebere vše, co je živočišného původu a je unášeno vodou. V jarních měsících používáme žížaly, později živé i mrtvé rybky, drůbeží střívka, na nudličky nakrájená játra nebo slezinu, velké pijavky i některé druhy suchozemského hmyzi i do vody spadlou myšku, ptáka a kousky ryb. Z živých rybek se osvědčuje velký lín, ježdík a hrouzek.

Ostatní:

Sumec se v některých lokalitách vyskytuje tak hojně, že stojí za to se na lov této trofejní ryby specializovat. Kdo zná místa, kde má sumec svůj úkryt, kudy sumec přetahuje nebo kam vyjíždí do mělčin za drobnými rybkami, je pánem místní situace, takže když neuspěje hned první den, má reálnou naději druhý den.